Ekologické zemědělství nejen v České republice
Co to je ekologické zemědělství?
Ekologické zemědělství produkuje potraviny a suroviny, tak jako konvenční zemědělství. Najdeme zde ovšem celou řadu rozdílů. Zatímco běžný zemědělec bere často v úvahu pouze výnosy jednotlivých komodit, ekozemědělec přemýšlí nad dopady jeho činů na okolí, tak aby nepříznivé vlivy byly co nejmenší.
Historie ekologického zemědělství
Už na začátku 20. století se začalo diskutovat o vztazích konvenčního zemědělství a krajiny. Z tohoto později vzniklo hnutí ekologických zemědělců. V České republice hospodařilo několik podniků dle myšlenky ekologického zemědělství již před rokem 1989. V roce 1993 vydalo ministerstvo zemědělství metodický pokyn pro ekologické zemědělství. Ekozemědělců přibývalo, muselo se proto ošetřit toto hospodaření zákonnou normou. V roce 2000 byl schválen zákon č. 242/2000 o ekologickém zemědělství, který vstoupil v platnost 1. ledna 2001.
Současnost a statistika ekologického zemědělství v ČR
V současné době (údaje za rok 2007, KEZ) je v České republice 854 ekologických zemědělců, 12 producentů ekologických krmiv a osiv a 1 ekologický včelař.
Největším problémem, který není ku prospěchu životnímu prostředí, ani domácím ekozemědělcům, je dovoz biopotravin ze zahraničí. Podíl biopotravin dovážených do ČR je asi 67%. Většina z nich urazí na pulty našich obchodů cestu delší než 1000 km.
Pravidla v ekologickém zemědělství a jejich důvody
- Je zakázáno používat chemické látky, jako jsou například průmyslová hnojiva, chemické látky proti škůdcům, mořidla a další.
- Tyto látky jsou splachovány do podzemních a povrchových vod, které tak chemicky znečišťují. Dále se tyto látky dostávají do potravních řetězců mnoha živočichů, včetně člověka, kde dokáží napáchat mnoho škod.
- Nesmí se používat geneticky modifikované organismy.
- Tyto organismy jsou zatím pěstovány jen relativně krátkou dobu. Doposud tedy nebylo prokázáno, zda nemohou tyto organismy negativně působit na své strávníky. Dalším případným problémem je možnost převzetí žádoucích vlastností nežádoucími rostlinami, jako jsou například plevely.
- Je důležité zajistit zvířatům důstojné podmínky pro život s možností volného pohybu a výběhu.
- Pokud zvířata žijí pohromadě na malém prostoru, můžeme se u nich setkat s mnoha projevy stresu, jako je okusování ocásků u prasat, vzájemné napadání zobáky u drůbeže a další nepřirozené chování. U zvířat, kterým je znemožněn výběh se mohou projevit zdravotní komplikace.
- Je zakázáno podávat růstové hormony, rutině antibiotika a další léčiva.
- Růstové hormony způsobují nepřiměřený růst zvířete, neúměrně jeho věku a přirozenému vývoji. Může tak docházet ke zdravotním problémům. Například kuřata nejsou schopna v těchto případech stát na vlastních nohou, mohou se u nich tedy vyskytovat proleženiny. Co se týče rutinního podávání antibiotik a jiných léčiv, odpovězte si na otázku: „Užíváte tyto léky, pokud nejste nemocní?“
- Ekozemědělec by měl dodržovat osevní postupy a starat se o půdu.
- Osevní postupy, tedy přesně dané střídání plodin, snižuje intenzitu zaplevelení a zbytečně neodčerpává živiny. Šetrným staráním se o půdu, včetně vhodně zvolených způsobů zpracování půdy, dochází k jejímu menšímu opotřebení, snížení erozního působení, k zachování organických látek a vody v půdě, jejímu zúrodňování.
Toto je jen základním výčtem, přesná pravidla v jejich plném znění naleznete v zákoně č. 242/2000 o ekologickém zemědělství a v Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. Ke stažení jej naleznete zde.